Jak jsem již naznačil v předchozím příspěvku, odstěhoval jsem se z Londýna a nyní přebývám v Kodani. Tak by si Londýn asi zasloužil pár slov (mimochodem jsem přidal také rozlučkovou galerii).
Mé důvody k přesunu byly čistě pracovní, rozhodně nemůžu říct, že by se mi Londýn nelíbil nebo že už bych ho celý znal. Je samozřejmě zajímavé prozkoumávat další neznámé město, ale ta Kodaň mi teď přijde nějaká malá.
Londýn je prostě obrovský, dostat se z jednoho konce na druhý trvá věčnost a člověk má pořád spoustu cílů, kam se podívat. Výhoda je, že se každý vybere, ať už ho zajímá cokoli – architektura, muzea, divadla, hospody, parky, sportovní stadiony… Jen do těch hor je to trochu daleko.
Londýn není jen velký, ale je také přecpaný lidmi. Je dobré si rozmyslet kudy jít (třeba Oxford street nebo Covent Garden jsou občas takřka neprůchodné) a zejména kdy – to co jsem viděl v odpolední špičce na stanici Bank/Monument v City jsem si v životě nedovedl představit (pochopte, jsem zvyklý jen na prostorné a relativně prázdné metro v Praze). Na metro se tam stojí dlouhá fronta, ta se někdy proplétá až na ulici (a někdy uzavřou stanici pro přecpanost a všechny z ní zase vyženou). Tomuhle doporučuji se vyhnout za takřka jakoukoli cenu.
Než jsem šel do Londýna, všichni mi doporučovali najít si bydlení někde na metru. Já to ale vidím jinak – pokud máte tu možnost, cestujte vlakem. Jezdí svižněji, nebývají tak nacpané a stojí to stejně. Já jsem jezdil do City každý den z Barkingu a vlakem je to cca 15 minut, metrem zhruba 30 minut.
Obecně hromadná doprava funguje celkem dobře, na co si ale musíte dát pozor jsou víkendové jízdní řády. O víkendech se dělají všechny opravy, takže je obykle spousta tratí je uzavřená. Ale můžete si nechat posílat každý týden e-mail s informacemi, co vás o víkendu čeká.
Umět se efektivně pohybovat v MHD je v Londýně nezbytná dovednost číslo jedna – na chození pěšky je prostě všechno moc daleko.
Nejúžasnější mi na Londýnu přišlo to, že o ohromné spoustě míst člověk už slyšel nebo četl (zejména díky řadě britských spisovatelů, ale konec konců i v dějepise) a najednu je vidí na vlastní oči. V tomhle ohledu se Londýnu možná žádné město nevyrovná.
Jestli ještě budu někdy v životě bydlet v Londýně, to netuším. Ale vím zcela jistě, že se tam zas někdy zaletím podívat – navštívit, co se mi líbilo, a objevit něco dalšího.